» Úvodní stránka » O Obci  » Historie obce  » dokument
 

 

Obecní úřad Prostiboř
Prostiboř 37
349 01   Stříbro

telefon: 374 788 870
fax: 374 788 870

ouprostibor@c-box.cz
www.obecprostibor.cz

Úřední hodiny:
úterý 13.oo - 17.oo hodin

rss  | mapa serveru  | 
Historie Obce Prostiboř

OBEC PROSTIBOŘ     tvoří Prostiboř, Telice a Kopec. První zmínku o Prostiboři nacházíme v tzv. zakládací listině kladrubského kláštera. Je to jedna z vesnic, které kníže vyjmul z darování klášteru a ponechal ve svém vlastnictví. Její vznik spadá do 1. půle 11. století, kdy slovanské osídlení postupovalo z vnitřních Čech podél západočeských řek a podél dálkové cesty z Prahy do Bavor. Do panských rukou se Prostiboř dostává nejpozději začátkem 13. století. Z prvních vlastníků známe bratry Radoslava a Bohuše. Radoslavovi synové Jindřich a Vintíř přesídlili do východních Čech a stali se předky pánů z Brandýsa, tedy i známého válečníka Jana Jiskry. Na Prostiboři se pak r. 1333 připomíná Habart, příslušník rodu, který původně sídlil na Svržně a Tasnovicích. Habartově dceři Fietě poskytl klášter r. 1346 do užívání ves Tuněchody a Habart zas založil zádušní nadaci dotovanou z platů tří nevolníků z Telic a to je první listinná zmínka o této vsi, která po většinu vrchnostenského období tvořila s Prostiboří a blízkým Darmyšlem jedno panství. Habart zastával funkci zemského sudího a chebského hejtmana a připomíná se r. 1362 naposledy. Z jeho synů se do dějin panství zapsal Racek, ale ten už r. 1373 vyměnil panství s klášterem v Kladrubech za vsi Meclov a Ohnišťovice. Klášter získané zboží většinou zastavoval. R. 1421 padl klášter Kladruby do rukou husitů a v té době byl zřejmě dobyt i prostibořský hrad. Okolo r. 1510 získávají panství od kladrubských mnichů Dobrohostové z Ronšperka, od r. 1537, od r. 1537 jsou vlastníky Točníkové z Křimic a v letech 1624 - 1729 Volfingárové z Ploskovic. Za nich došlo r. 1685 k rozdělení panství na samostatné statky. V letech 1729 - 55 vládnou prostibořským zbožím Širntyngárové ze Širntynku. Telice vlastnil v té době František Antonín Locker z Lindheimu,ale za hrabat z Opršdorfu je panství opět sjednoceno. Od r. 1789 následují Václav Hora  z Ocelovic, Jindřich z Grafenreuthu a Wolfové. Od Wolfů získávají Telice manželé Walterovi z Kozolup a Prostiboř je r. 1845 připojena k borskému velkostatku knížat Löwensteinů, kde setrvává až do předválečné doby. Za  pozemkové reformy získal prostibořský zámek velkostatkář Václav Spiller, který si sem nechávala za války posílat válečné zajatce jako levnou pracovní silu. Telický zbytkový statek koupil prostibořský sedlák Václav Schwab se synem. Před koncem války prošlo Prostiboří několik zajateckých transportů.
     Berní rula r. 1654 v Prostiboři uvádí 6 sedláků, 5 chalupníků, 5 domkařů, 1 staršího Žida a faru; v Telicích 8 sedláků a jednoho nově osedlého. Tereziánský katastr zná v Prostiboři 18 hospodářů a 160 obyvatel, v Telicích 19 hospodářů, 10 domkařů a 113 obyvatel. Židovská obec v Postiboři vznikla před r. 1616, v Telicích jí lze doložit k r. 1716. R. 1759 se v Prostiboři narodil předseda vídeňské židovské obce, Izák Hofmann z Hofmannsthalu, pradědeček známého rakouského básníka a r. 1772 se zde narodil hebrejský básník, rabín Menachem Mendel ben Naftali Hirsch Kargan. Z Kopce pochází Leopold Wölfler (1818 - 1889), "bohem nadaný lékař", přívrženec přírodního léčitelství, lidumil a dobrodinec. Jeho synem je Antonín Wölfler (1850 - 1917), c.k. dvorní rada a profesor chirurgie na univerzitě v Praze. Ten je pochován na místním hřbitově. Jeho hrob nese na mohutném žulovém podstavci masivní kříž s latinským nápisem Limen vitae sed non amoris, Hranice života, nikoli však lásky.
       Kostel sv. Mikuláše se připomíná k r. 1356 jako farní. Gotická stavba byla v lodi zbarokizována a věž přistavěna v letech 1753 - 56, rekonstrukce fasád a střech proběhla naposledy v letech 1986 - 88. Zvon z roku 1551 má český nápis. V dlažbě kněžiště heraldický pískovcový náhrobník Renáty z Opršdorfu /+1770/, další v lodní dlažbě. Patronátní lavice nese znak Perglárů a Cedviců /okolo 1750/. Pod kostelem barokní kaple sv. Jana Nepomuského, nad kaplí dvě asi 22 m vysoké chráněné lípy srdčité. Fara -  barokní s podstropním trámem. Při cestě k zámku sýpka z r. 1818. Památník na návsi původně upomínal na oběti 1. světové války, po příchodu českých obyvatel byl změněn na památník připomínající znovuosídlení obce českým obyvatelstvem a osvobození Československa. Prostiboř - vesnická památková zóna, má soubor zděné architektury konce 19. století. Typickým znakem jsou fasády s bosáží, půdní polopatra a četné otvory ve štítech.
     Za jediný možný pozůstatek telické tvrze, připomínané r. 1373, se považuje gotický portál zasazený druhotně v mladším špejcharu v západní části vsi. Původní zámeček vyhořel, nový byl po 163 leté existenci demolován. Kaple P. Marie Pomocné v Telicích - barokní z r. 1720, vystavěná z podnětu Anny Františky Volfingárové. Pomník obětem 1. světové války ze sedmihorské žuly uvádí jména třinácti padlých. Starý židovský hřbitov na západním svahu kopce Valuška byl obnoven r. 1801 a rozšířen r. 1905. Je poměrně dobře zachovalý, zejména starší část s relativně malými kamennými náhrobníky z druhé půle 18. století. Nejstarší rozluštitelný nápis pochází z r. 1767. Najdeme zde i hrobku Wölflerů z Kopce.
     Gotický kamenný hrad pochází z r. 1307. Nejvíce starých prvků najdeme v jihovýchodní části objektu: torzo středověké čtvercové věže, která chránila vstupní bránu, původní gotický portál, hrotitá střílnovitá okénka a okénko s trojlistem, unikátní gotický strop z dubových půlkuláčů, snad nejstarší datovaná památka svého druhu v Čechách. Poslední podoba stavby pocházela s pozdní renesance, baroko přineslo úpravu interiérů, výškové sjednocení a nový most přes příkop, zděný na třech obloucích. Klasicismus dal vzniknout arkádové pavlači na segmentových obloucích se 14 pilíři. Poměrně hodnotné fresky z doby před r. 1537 /Poslední večeře Páně, P. Marie Nanebevzatá, Sv. Kryštof/ byly restaurovány a nové umístění našly na zámku v Horšovském Týně.



 historie obce (6)